Zálohované výživné z pohledu samoživitelek

Rozhovor se dvěma matkami, které se starají (či v blízké době budou starat) samy o své děti

Petra, dvě děti (6 a 7 let)

Petro, mohla bys nám nastínit svou stávající situaci?Single-mother-Ella-Scott-001

Jsem nyní v rozvodovém řízení. S manželem sice ještě bydlíme společně, ale já se zřejmě budu muset i s dětmi odstěhovat.

Proč se máš stěhovat ty s dětmi?

Byt máme ve společném vlastnictví a manžel mi řekl, že se z něj nehne. Nechce se ani domluvit na jeho prodeji. Takže nakonec budu muset ustoupit já a odstěhovat se i s dětmi.

Co pro tebe znamená, když si představíš, že se budeš muset vystěhovat a hledat si vlastní bydlení? Dá se to se dvěma dětmi zvládnout?

Není jednoduché se jen tak se dvěma dětmi sbalit a odejít. Je to bohužel o financích. Do začátku musíš mít cca 40 000 Kč jen na sehnání bydlení. Provize realitní kanceláře je kolem 10 000 Kč, první nájem cca 14 000 Kč (za byt 1 plus 1 či 2 plus kk), k tomu kauce ve výši měsíčního nájmu. To těžko dám ze svého podprůměrného platu na administrativní pozici v příspěvkové organizaci. A to vůbec nemluvím o tom koupit nějaký nábytek. Můžu si zažádat o příspěvek na bydlení, ale ten mi dají zpětně až za tři měsíce.

Přijde mi to opravdu nefér. Proč žena, která pracuje na plný úvazek a stará se o dvě děti, má být bita tím, že se musí odstěhovat? Navíc bez jistoty, že muž bude platit výživné? To má skončit někde pod mostem? Obecní úřad nedá byt jen tak a jinou možnost nevidím, např. v podobě přechodného sociálního bydlení. Při eskalaci problémů (psychický teror, fyzické násilí aj.) a nemá-li podporu rodiny, nezbude ženě nic jiného, než odejít do azylového domu. A muž může všechno: dělat svoji kariéru, nestarat se o děti a nedávat peníze na výživné.

Když už jsi zmínila finance – přesto, že nejste ještě rozvedení, přispívá ti manžel na domácnost a na děti? Jak to bude s výživným, až se rozvedete? A umíš si představit nějaký dlouhodobější finanční výpadek, jako např. kdyby ti manžel výživné několik měsíců neplatil?

V době, kdy jsem podala žádost o rozvod, mi manžel dával na obě děti asi 2 200 Kč měsíčně. Náklady na byt jsme platili na půl. Do žádosti o rozvod jsem napsala, aby děti byly svěřeny do mé péče, výživné požaduji ve výši 8 000 Kč na obě děti měsíčně. Zkoušela jsem to spočítat podle svých výdajů, ale existují na to i tabulky.

Manžel mi řekl, že mi bude dělat problémy, takže jsem požádala o tzv. předběžné opatření ohledně výživného. Tam mi bylo přiznáno 3 500 Kč, než bude rozhodnuto o řádném výživném. Nakonec emoce povolily a manžel slíbil, že mi bude dávat 5 000 Kč měsíčně na obě děti s tím, že od něj budu dostávat peníze na mimořádné výdaje (které ale stejně nedává, prý si víc dovolit nemůže).

Vtipné bylo první stání u soudu, kde manžel řekl, že nesouhlasí s těmi 8 000 Kč výživného měsíčně. Řekl, že je chudý a že mu příjmy klesají. On jakožto OSVČ doložil daňové přiznání, kde jeho příjmy byly malé, daleko menší, než zřejmě jsou ve skutečnosti. Když jsme spočítali jeho výdaje, bylo jasné, že příjmy v daňovém přiznání neodpovídají. U OSVČ je to složité a i soud si dává pozor, zda výdaje (zdanění paušálem) uvedené v daňovém přiznání jsou skutečné.

Kolik peněz mi soud přidělí na výživném, ještě nevím. Ale ve chvíli, kdy máš finance na hraně a počítáš s přiděleným výživným, které najednou manžel přestane platit, tak je to velký výpadek. A když to výživné nedostaneš od muže, budeš se stejně o pomoc obracet na stát. Stát by toto měl řešit. I když čistě ekonomický pohled se mi příčí, tak zde vychovávám dva daňové poplatníky. Pokud je otec bez zodpovědnosti a nestará se o své děti, má stát alespoň vyživovací povinnost.

0,- Provize RK
0,- Kauce
0,- První nájem

Umíš si tedy představit, že ve chvíli, kdy by jeden z rodičů – neplatičů nehradil výživné, měl by zakročit stát, např. v podobě zálohovaného výživného? A tyto finanční prostředky následně vymáhat po neplatiči?

Určitě. Jakmile se budu muset odstěhovat do bytu s tržním nájmem, budu muset spoléhat na pravidelný měsíční příjem včetně výživného. Pakliže by tento příjem vypadl, bylo by dobré, kdyby mi tento výpadek pomohl kompenzovat stát. Ten má také daleko silnější páky na vymáhání dlužné částky po rodiči, který neplatí. Jinak bych stejně byla nucena požádat si o příspěvky od státu.

Ono to není jen o financích, ale i o časových možnostech. Musím se starat o dvě děti a jako samoživitelka mám omezené možnosti přivýdělku. Druhá práce nebo lépe placené zaměstnání často vyžaduje větší flexibilitu a tedy potřebu někoho na hlídání, což zase něco stojí. Zatímco muž si může najít klidně dvě, tři práce, já si druhou práci najít nemůžu. Do výše výživného by se tak mělo započítat také to, že se žena o děti stará a věnuji jim volný čas.

Zálohované výživné je určitě pomocí samoživitelkám, aby se ne vlastní vinou neocitly úplně na dně. Myslím, že je to i v zájmu samotného státu.

Monika P., jedno dítě (9 let)

Moniko, ty jsi rozvedená a o dceru se staráš sama. Jak tuto situaci zvládáš?

Mám hlavně štěstí, že se s mým bývalým manželem dá domluvit a že výživné naštěstí platí. Dokonce mi platí i náklady navíc, jako jsou věci pro dítě, školy v přírodě, kroužky atd. Každopádně si neumím představit, co by se stalo, kdyby mi výživné platit přestal. To bych měla opravdu problém i se základními věcmi, jako zaplatit nájem, koupit potraviny a vůbec se postarat o dceru.

Uvítala bys v tomto případě pomoc od státu? Tedy např. zálohované výživné, kdy by ti stát nahradil výpadek za výživné, které by ti manžel neplatil, a tyto peníze by pak stát na své náklady po manželovi vymáhal?

V takovém případě bych koncept zálohovaného výživného určitě přivítala.

Spolužák mé dcery a jeho matka v této situaci jsou. Ona je na svého syna sama a manžel jí neplatí ani korunu, na všechno si musí ušetřit sama. Měsíčně vychází jen tak tak. Zároveň se ale bojí dát bývalého manžela k soudu. Neví, jak se v takovém případě postupuje, a má strach, že by jí to stálo další finance. Znám i případ matky samoživitelky, která zkusila svého bývalého muže k soudu dát. On jí ale vždy řekl, že jí bude dělat problémy. Vyhrožoval jí, že si zažádá o dítě do vlastní péče a že ona své dítě neuvidí.

V těchto případech se ženy často leknou, věc neženou k soudu, a jsou tak bez výživného. Určitý tlak ze strany státu by tady určitě pomohl. Jednak by matka samoživitelka dostala měsíčně výživné a jednak by ten její bývalý muž byl donucen plnit své povinnosti. Takto to padá jen na rodiče, který se o dítě stará sám. Z mé zkušenosti jsou to nejčastěji ženy. Stát by měl v tomto ohledu určitě něco udělat.

Co tebe jakožto samoživitelku nejvíc tíží?

Pokud bych to měla shrnout, tak je to kombinace tří věcí: financí, času a psychiky. Být samoživitelkou je finančně i časově náročné, obzvláště pokud nemáš např. rodiče či někoho, kdo ti může pomoct. Měla jsem např. nabídku práce s vyšším výdělkem, ale byla to práce na směny, což si nemůžu dovolit. Jsem s dítětem sama a musím mít pracovní dobu přes den. Nemůžu celou noc nechat dítě samotné doma. Je to ale náročné i psychicky. Nemáš se o koho opřít, několikrát jsem se dostala do zoufalé situace. To, co mě tady drží, je má dcera.