Řidiči IKEA tráví měsíce svého života v náklaďácích

BBC odhalila, že řidiči nákladních automobilů, přepravujících zboží po západní Evropě pro IKEA a další maloobchodní firmy, žijí v kabinách svých náklaďáků po celé měsíce v kuse. Někteří řidiči – především ti, z chudších východoevropských zemí, kde sídlí spediční společnosti, které je zaměstnávají – tvrdí, že jejich plat je nižší než tři libry za hodinu. Říkají, že si nemohou dovolit žít v zemích, kde pracují. Jeden z nich prozradil, že se cítí „jako vězeň v kabině“.

IKEA uvedla, že byla „svědectvím řidičů zarmoucena“.

Řidiči, se kterými BBC mluvila, jsou zaměstnáni u spedičních společností se sídlem ve východní Evropě, které jsou placeny za přepravu zboží pro IKEA.

„Dopravní nehody jsou možné“

Rumunský řidič Emilian tráví v kamionu už čtyři měsíce – spí v něm, jí i myje se. Rozváží zboží pro IKEA po západní Evropě, v poslední době se pohyboval především v Dánsku. Říká, že jeho průměrný měsíční výdělek je 477 eur (£ 420). Oproti tomu dánský řidič může očekávat průměrný plat 2200 eur (£ 1900) měsíčně. Podle pravidel platných v Evropské unii má být řidiči dočasně vyslanému mimo domov zaručena minimální mzda ve stejné výši, jaká je v hostitelské zemi a stejné pracovní podmínky. Ale společnosti zneužívají mezery v zákonech.

Emilian je zaměstnán u slovenské pobočky norské přepravní společnosti Bring a pobírá plat odpovídající práci na Slovensku, přestože tam nikdy nepracoval. Ukazuje nám místo, kde spí – ve spacím pytli v zadní části kabiny náklaďáku.

 Emilianův kolega Christian při přípravě večeře na korbě svého náklaďáku

Emilianův kolega Christian při přípravě večeře na korbě svého náklaďáku

Podle evropského práva musí řidiči během týdne odpočívat mimo kabinu kamionu minimálně 45 hodin, ale vlády jsou v prosazování tohoto opatření pomalé. Dodává, že si nemůže dovolit spát nikde jinde, na dietách dostává jen 45 eur (£40), za což by měl pokrýt veškeré své náklady na stravu a ubytování. Během pracovního týdne si vaří a jí u krajnice. Tyto podmínky způsobují, že se „cítí jako vězeň, jako pták lapený v kleci.“

Není to dobré pro řidiče, není to bezpečné ani pro ostatní lidi na silnicích… Může to vést k dopravní nehodě.

 Osobní věci jednoho z řidičů, který čeká na mikrobus, se kterým odcestuje po dlouhých měsících domů.

Osobní věci jednoho z řidičů, který čeká na mikrobus, se kterým odcestuje po dlouhých měsících domů.

 

Na otázku, co by chtěl vzkázat lidem z IKEA, odpovídá: „Přidejte se ke mně a zkuste byť jediný týden žít jako já – jíst to, co já jím a vidět, co se skutečně děje s našimi životy.“

Po několika měsících na cestách nastoupí do mikrobusu a zamíří zpět na Slovensko. Jeho slovenský zaměstnavatel, Bring, tvrdí, že Emilian sám zodpovídá za bezpečnostní přestávky na odpočinek a domů se může vrátit kdykoliv bude chtít.

Bez toalety a tekoucí vody

Emilian není jediný. Viděli jsme smlouvy řidičů největších smluvních partnerů IKEA – všichni řidiči dostávají nízké východoevropské platy, ačkoliv pracují dlouhé měsíce v kuse v západní Evropě. Je jasné, že tento způsob zacházení s řidiči je obecně rozšířený, a to nejen u dodavatelského řetězce IKEA, ale také u dalších velkých značek prodejců vybavení pro domácnost.

V německém Dortmundu – hned vedle největšího distribučního centra IKEA na světě – si řidiči suší své oblečení. Jeden z nich si na palivové nádrži připravuje šťouchané brambory. Není zde WC ani tekoucí voda. Moldavští řidiči prozrazují, že od zaměstnavatele dostávají průměrný měsíční plat 150 euro (£130).

Nelidské

Proti některým dodavatelům IKEA byly nyní zahájeny právní kroky. Soud v Nizozemsku minulý týden rozhodl, že společnost Brinkman, která dodává pro IKEA květiny do Velké Británe a do skandinávských zemí, porušila zákon. Soud rozhodl, že odměňování řidičů není v souladu s nizozemskou legislativou v oblasti mezd. Soudce popsal podmínky řidičů kamionů jako „nehumánní situaci“, která je v rozporu s právem Evropské unie. Edwin Atema z Nizozemské federace odborových svazů (FNV) se domnívá, že IKEA o podmínkách, v jakých řidiči žijí, musí vědět.

 Emilian ukazuje, co je v jeho lednici.

Emilian ukazuje, co je v jeho lednici.

Chlapi z Ukrajiny, Moldavska a Polska přece rozváží nábytek z IKEA, přece jsou s tím nábytkem v kontaktu. IKEA je ekonomický zaměstnavatel všech těchto pracovníků a má obrovskou moc. IKEA má v ruce všechny nástroje, jak změnit tento obchodní model bez mrknutí oka.

Zástupci jediné odborové organizace – Světové federace zaměstnanců v dopravě (International Transport Workers‘ Federation (ITF)), se během loňska opakovaně sešli s představiteli IKEA, aby o problému jednali. Jednání však byla v listopadu ukončena. IKEA tvrdí, že to, co řidiči sdělili BBC „bere vážně“ a je „svědectvím řidičů zarmoucena“. Uvedla také, že na své dodavatele bude klást „přísné požadavky“ týkající se mezd, pracovních podmínek a dodržování příslušných právních předpisů a pravidelně kontrolovat jejich dodržování.

Daleko víc zahraničních náklaďáků

Po Británii dnes přepravuje zboží stále více zahraničních spedičních společností. Pracují pro stovky různých firem, včetně IKEA. Na kamionovém parkovišti v Imminghamu (Lincolnshire, VB), jeden anonymní polský řidič vysvětluje: „Trávíme hodně času z našeho života po odpočívadlech, kde nejsou žádné toalety, sprchy, žádné další zařízení.“

 Řidiči na kamionovém parkovišti v Imminghamu (Lincolnshire, VB).

Řidiči na kamionovém parkovišti v Imminghamu (Lincolnshire, VB).

 Jack Semple si myslí, že zahraniční přepravci znamenají riziko pro bezpečnost silničního provozu.

Jack Semple si myslí, že zahraniční přepravci znamenají riziko pro bezpečnost silničního provozu.

 

„Práce je placená o něco lépe, než v Polsku, ale tenhle život za moc nestojí. Dělám to pro svou rodinu.“

Britské přepravní společnosti jsou nervózní, že budou muset snížit ceny kvůli společnostem, které by mohly porušovat zákon.

Jack Semple, z Road Haulage Association (britská asociace nákladní silniční dopravy), říká: „Jsme svědky nárůstu počtu zahraničních kamionů, u kterých, upřímně řečeno, méně dbají na dodržování pracovní doby řidičů a dodržování dopravních předpisů. Je to riziko pro bezpečnost silničního provozu a ministerstvo financí kvůli tomu také ztrácí spoustu peněz z daňových příjmů. Měli by se na to opravdu zaměřit, protože velcí, dobře známí maloobchodníci i další společnosti využívají tyto přepravní společnosti čím dál častěji, protože je to tolik nestojí.“